Přítomný čas průběhový

Vydáno dne 25.03.2014

Dnešní článek vás seznámí se základy přítomného průběhového času a jeho použití.



Přítomný čas průběhový

Nedávno jste si u nás mohli přečíst článek o přítomném čase prostém. Dnes v gramatice navážeme druhým základním časem a tím je přítomný čas průběhový (present continuous).

Tvoření

Jeho tvoření je velice jednoduché. Pokud umíte pracovat se slovesem být (be), umíte vytvořit i průběhový čas, protože se skládá z následujícího:

Pracujeme zde tedy hlavně se slovesem být a pak následuje významové sloveso, které má příponu -ing. My si zde vezmeme na pomoc sloveso work/'wɜ:k/.

Kladná oznamovací věta

Začneme tím nejdůležitějším. Ve všech osobách je tedy významové sloveso ve stejném tvaru, mění se pouze tvar slovesa být:

I am working we are working
you are working you are working
he is working they are working
she is working  
it is working  

Běžně se používají stažené tvary:

I'm working we're working
you're working you're working
he's working they're working
she's working  
it's working  

Tvoření otázky

Zde bude opět významové sloveso vždy ve stejném tvaru (zakončeno koncovým -ing) a pracujeme pouze se slovesem být. Pokud tvoříme otázku slovesa být, přehodíme pouze podmět s přísudkem:

you are … are you … ?
he is … is he … ?

Proto vypadá otázka u přítomného času prostého následovně:

Am I working? Are we working?
Are you working? Are you working?
Is he working? Are they working?
Is she working?  
Is it working?  

Tvoření záporu

Připomeňme si, že zápor slova být (a jeho tvarů am, are a is) se tvoří přidáním záporky not:

you are you aren't (are not)
he is he isn't (is not)

Stejně tomu bude u času přítomného průběhového. Opět pracujeme jen se slovesem být a i zde se často používají stažené tvary:

I'm not (am not) working. We aren't (are not) working.
You aren't (are not) working. You aren't (are not) working.
He isn't (is not) working. They aren't (are not) working.
She isn't (is not) working.  
It isn't (is not) working.  

Tvoření krátké odpovědi

I krátká odpověď je jednoduchá. Asi znáte, jak se chová samotné sloveso být:

Are you a student? Yes, I am. No, I'm not.
Is he a teacher? Yes, he is. No, he isn't.

Stejné to bude i u přítomného času průběhového:

Are you working? Yes, I am. No, I'm not.
Is he working? Yes, he is. No, he isn't.

Pravopisné změny

Když za sloveso přidáváme koncové -ing, v některých situacích dochází ke změnám v pravopisu.

  • odpadá koncové -e: have → haveing → having
  • koncové -y vždy zůstává: cry → cring → crying
  • koncová souhláska se někdy zdvojuje: sit → siting → sitting

Zdvojování koncové hlásky dělá studentům největší problémy. Zdvojujeme pouze v případě, že před koncovou souhláskou je jen jedna samohláska:

  • stop → stopping
  • shop → shopping
  • swim → swimming
  • hit → hitting

Více v článku Spelling: Pravopisné změny.

Časté chyby

Při tvorbě tohoto času začátečníci často chybují. Hlavně proto, že kombinují pro ně známější přítomný čas prostý a nový přítomný čas průběhový. Pojďme si ukázat nejčastější chyby:

I studying. I am studying.
He is speak. He is speaking.
Do you sitting? Are you sitting?
Are you look? Are you looking?

Z naší sekce pomůcek pro studenty si pak můžete vytisknout přehlednou tabulku, která ukazuje, jak tvořit přítomný čas prostý a průběhový. Kliknutím na náhled níže se dostanete na článek, kde si můžete stáhnout tabulku ve formátu PDF:

Použití

Přítomný čas průběhový je určitě velice užitečný gramatický jev. Především jste díky němu schopni vyjádřit něco, co právě probíhá, ale nejen to.

činnost, která právě probíhá

Nejčastější použití tohoto času je, když se něco právě děje.

My brother is sleeping. *1
What are you doing? *2
Why is she looking at me? *3
Susan isn't studying at the moment. *4
Jack is only trying to help you. *5
Where are all the people going? *6
I'm not eating the soup. *7
They're having dinner. *8 

činnost, která se děje “kolem současnosti”

Neméně důležité užití je situace, která třeba zrovna neprobíhá v danou chvíli, ale probíhá “v okolí současnosti”. Je to nějaká činnost, kterou jste začali, ale nedokončili, i když ji třeba v tuto danou chvíli neděláte. Jedná se o dočasnou činnost nebo jednorázovou činnost.

Třeba někomu chcete říct, že čtete skvělou knihu, ale teď zrovna sedíte v tramvaji a knihu máte doma na nočním stolku. Je ale rozečtená, takže vaše čtení sice neprobíhá “teď”, ale nikoli nutně v tuto chvíli, spíše v těchto dnech. Někdo má knihu přečtenou za týden, jiný za rok, ale jde o to, že je to stále rozečtená kniha.

I'm reading a great book. *9 *10
He's going to work by bus this week. *11 *12
This is her seat. She's sitting here. *13 *14
What are you drinking? *15 *16

naplánovaná budoucnost

Tato kategorie použití je spíše určena malinko pokročilejším studentům, ale přesto si ji zde uvedeme, protože možná ani nevíte, že se stejně může chovat i čeština.

Když třeba právě jedu do Londýna a někdo mi zavolá, řeknu “Jedu do Londýna” (I'm going to London). Jenže může taky nastat situace, že sedím v kanceláři a kolega se mě zeptá na plány na víkend a já odpovím “Jedu do Londýna” (I'm going to London). Nikam v ten moment nejedu, nesedím v autě, sedím v kanceláři, ale je to naplánovaná budoucnost. Angličtina i čeština zde může použít přítomný čas.

V takovém případě jde totiž o naplánovanou, domluvenou, zařízenou činnost a tím se vlastně dostáváme do oblasti vyjádření budoucnosti.

I'm going to London on Saturday. *17
What are you doing this weekend? *18
Jack is seeing his brother tomorrow. *19
How are you getting there? *20 

Pozn.: Více v článku Vyjádření budoucnosti přítomnými časy.

dynamická a stavová slovesa

V článku o přítomném času prostém (Přítomný čas prostý) jsme si zmínili stavová slovesa. Dnes k nim přidáme ještě dynamická.

Dynamická slovesa vyjadřují děj, tedy něco, co má nějaké trvání a pak to může skončit. Naproti tomu stavová slovesa označují stav, tedy něco, co neprobíhá, nemá začátek ani konec, prostě to tak je.

Dynamická slovesa můžete použít v čase prostém i průběhovém. Stavová slovesa se však dají použít pouze v čase prostém, i když máte pocit, že vyjadřujete něco, co se děje právě teď.

Vezměme si například sloveso want (chtít). Když něco chci, můžu to třeba chtít pouze teď a za chvíli už to třeba nebudu chtít, ale sloveso “chtít” nevyjadřuje děj, nevyjadřuje činnost.

Zde je seznam základních stavových sloves (která se používají pouze v přítomném čase prostém):

like love hate want
prefer agree own hear
understand believe remember promise
realize forget need know

Některá slovesa mohou však být v obou kategoriích podle toho, jaký mají význam. Například sloveso have. Pokud vyjadřuje vlastnictví, je vždy v čase prostém. Pokud však funguje jako jakési pomocné sloveso pro vyjádření děje, může se použít i v čase průběhovém:

I have a car. *21 I'm having lunch. *22
He has a new flat. *23 He's having a shower. *24
We have a big house. *25 We're having a good time. *26

Dalším příkladem takového slovesa je think, které může znamenat myslet si, pak je stavové, nebo přemýšlet, pak je dynamické. Když si něco myslíte, je to prostě stav, nic neprobíhá, je to stav vaší mysli. Když však přemýšlíte, obrazně se vám kouří z hlavy, něco probíhá.

I think it's a good idea. *27 I'm thinking about their offer. *28
She thinks that he is lazy. *29 She's thinking about him. *30
What do you think about it? *31 What are you thinking about? *32

Pozn.: Více se dočtete v článku Stavová a dynamická slovesa.

Přítomný průběhový čas má ale širší použití. Více se dočtete v článku Přítomný průběhový čas (pro pokročilejší).

Studenti však nejčastěji chybně rozlišují použité prostého a průběhového času. Na praktické příklady se můžete podívat v článku Přítomný čas PROSTÝ vs. PRŮBĚHOVÝ (modelové situace).

Překlad:
  1. Můj bratr spí.
  2. Co děláš?
  3. Proč se na mě dívá?
  4. Susan v tuto chvíli nestuduje.
  5. Jack se ti jen snaží pomoct.
  6. Kam všichni ti lidé jdou?
  7. Nejím tu polévku.
  8. Večeří.
  9. Čtu skvělou knihu.
  10. ale zrovna ji nemusím držet v ruce, třeba mi leží doma na stole
  11. Tento týden jezdí do práce autobusem.
  12. ale třeba teď zrovna sedí v kanceláři, není v autobusu – jenže prostě tento týden takto cestuje do práce, třeba se mu porouchalo auto, apod.
  13. Toto je její sedadlo. Ona tady sedí.
  14. ale třeba došlo k tomu, že její místo někdo zasedl, takže ona v tuto chvíli nesedí ale stojí, jenže vy říkáte, že ona tady sedí, protože má třeba koupenou místenku
  15. Co to piješ?
  16. ale ten člověk třeba v tuto chvíli nic nepije, protože měl například pivo, které už dopil, ale vy se neptáte, co obvykle pije (co má rád), ale co pije zrovna dnes
  17. V sobotu jedu do Londýna.
  18. Co děláš tento víkend?
  19. Jack se zítra uvidí s bratrem.
  20. Jak se tam dostanete?
  21. Mám/Vlastním auto.
  22. Mám/Dávám si oběd. – nic nevlastním
  23. Má/Vlastní nový byt.
  24. Dává si sprchu. / Sprchuje se. – nic nevlastní
  25. Máme/Vlastníme velký dům.
  26. Dobře se bavíme. / Máme dobrý čas. – nic nevlastníme
  27. Myslím si, že je to dobrý nápad.
  28. Přemýšlím o jejich nabídce.
  29. Ona si myslí, že je líný.
  30. Přemýšlí o něm.
  31. Co si o tom myslíš?
  32. O čem přemýšlíš?
Přepis bublinkové nápovědy: