Silent E
(nevyslovované E na konci slov) – podruhé
V předchozím článku (Silent E (nevyslovované koncové E)) jsme si řekli, co děje s výslovností jednoslabičných slov se samohláskou uprostřed, pokud je či není na konci přidané -E. Toto -E je sice nevyslovované, ale dokáže podstatně změnit výslovnost jednotlivých slov. Dnes se podíváme, jak se chovají slova končící na -R/-RE (případně -W, -H).
Neukázněné písmeno R
V minulém článku jste viděli, jak se mění výslovnost v závislosti na prostřední samohlásce a až na pár výjimek šlo o celkem obecně použitelná pravidla výslovnosti. Jedno písmeno se nám ale na konci příkladových slov neobjevovalo – R. V čem je R zvláštní?
Anglické R se vyslovuje jakoby s horkou bramborou v puse, takže nevibrujete jazykem o patro jako v češtině, viz článek THINK or SINK: Výslovnost hlásek ð / θ. V britské angličtině *1 se R vyslovuje jen tehdy, následuje-li po něm samohláska (např. drink). Následuje-li souhláska (např. morning), nebo je-li na konci slova (např. sister), R se nevyslovuje. V americké angličtině se R vyslovuje vždy (tzv. rhotic R), tento zvuk ale ve srovnání s češtinou vzniká v hrdle a nikoli kmitáním jazyka. Nás teď zajímá ono R na konci.
Ať už používáme britskou nebo americkou výslovnost, vždy platí, že výslovnost slov s koncovým -R/-RE je jiná než výslovnost podobných slov končící jinými souhláskami. Zkuste si porovnat car a cat nebo bare a bake.
Teď ale už k věci. Podívejte se níže, jak vyslovovat slova končící -R/-RE. Pro jistotu opakujeme, že jde pouze o slova jednoslabičná.
CAR x CARE
Slova s A uprostřed končící na -R vyslovujeme s /a:/ (v americké angličtině /a:r/), pokud přidáme koncové -E, výslovnost se změní na /eə/ (v americké angličtině /er/).
| /a:/ | /eə/ |
|---|---|
| car/'kɑ:/ | care/'keə/ |
| bar/'bɑ:/ | bare/'beə/ |
| far/'fɑ:/ | fare/'feə/ |
Stejně se vyslovují i další slova s A uprostřed, např.:
- jar/'dʒɑ:/, par/'pɑ:/
- dare/'deə/, hare/'heə/, rare/'reə/, scare/'skeə/, share/'ʃeə/, spare/'speə/, stare/'steə/
Výjimka:
- war/'wɔ:/
HER x HERE
Slov s E uprostřed končící -R/-RE je jen pár, takže u některých těžko říct, co je pravidelná výslovnost a co výjimka.
Slova s -ER vyslovujeme s /ɜ:/ (v americké angličtině /ɜr/). Slova končící -ERE mají vyslovnost s /ɪə/ (americká /ɪr/) nebo /eə/ (americká /er/).
Slova z této skupiny:
- her/'hɜ:/, per/'pɜ:/
- here/'hɪə/, mere/'mɪə/
- there/'ðeə/, where/'weə/
Výjimka:
- were/'wɜ:/
SIR x SIRE
Podobných slov, stejně jako u předešlé skupiny, existuje velmi málo. Výslovnost je /ɜ:/ (americké /ɜr/) pro -IR a /aɪə/ (americké /aɪr/).
Slova z této skupiny:
- fir/'fɜ:/, sir/'sɜ:/, stir/'stɜ:/
- fire/'faɪə/, hire/'haɪə/, sire/'saɪə/, tire/'taɪə/, wire/'waɪə/
FOR x MORE
Slov s -OR/-ORE také mnoho nenajdeme. Vyslovujeme je všechny s /ɔ:/.
Slova z této skupiny:
- for/'fɔ:/, nor/'nɔ:/, or/'ɔ:/
- bore/'bɔ:/, core/'kɔ:/, gore/'gɔ:/, more/'mɔ:/, score/'skɔ:/, shore/'ʃɔ:/, sore/'sɔ:/, store/'stɔ:/, a taky minulé časy wore (od wear), swore (od swear) a tore (od tear)
FUR x PURE
Ani v této skupině není mnoho slov. Slova končící -UR se vyslovují s /ɜ:/ (americké /ɜr/), slova s -URE s /jʊə/ či /ʊə/.
Slova z této skupiny:
- blur/'blɜ:/, fur/'fɜ:/, spur/'spɜ:/
- cure/'kjʊə/, lure/'lʊə/, pure/'pjʊə/
Ne-souhláskové písmeno W
Písmeno W vlastně není souhláskou (tomu napovídá i jeho označení “double U”), proto se na něj nevztahují pravidla vytyčená v předchozím článku.
V angličtině se vyskytují pouze slova končící na -AW, -EW a -OW. Slova končící -EWE, -IW/-IWE a -UW/-UWE angličtina nemá.
Jak se vyslovují slova končící -AW a -OW se dozvíte v článku Výslovnost -AW-.
Jediná dvě anglická slovo končící -AWE a -OWE jsou samotná awe/'ɔ:/ a owe/'əʊ/OWE, jejichž výslovnost se ale rovněž řídí pravidly popsanými ve výše zmíněném článku.
Zbývá nám upřesnit si výslovnost slov končících -EW:
- blew, brew, chew, crew, drew, flew, grew /u:/
- few, knew, new, view /ju:/
Všimněte si, že valnou část této skupiny tvoří minulé tvary sloves
Výjimka:
- sew/'səʊ/ (viz článek Výslovnost: SAW / SEW / SOW)
Divné písmeno H
Poslední ze “zlobivých” koncových písmenek je H. Nebudeme se pouštět do rozsáhlé lekce z fonetiky, nicméně zjednodušeně lze říci, že H se nechová jako souhláska a jeho výslovnost se spíš řídí okolními hláskami. Předchází-li mu tedy samohláska, tak s ní jaksi “splyne”, přičemž však ovlivní její výslovnost.
Mluvíme teď ovšem pouze o slovech končících -AH, -EH, -IH, -OH a -UH. Slova zakončená H + silent E se v angličtině nevyskytují (pokud nějaké takové najdete, jde ve skutečnosti o -CHE, -PHE či -THE).
Setkáte-li se s nějakým jednoslabičným slovem končícím H, většinou se vyslovuje podle předcházející samohlásky, tedy -AH /ɑ:/, -OH /əʊ/, -UH /ʌ/. Drtivá většina těchto slov jsou ale citoslovce nebo slova, která běžně nepotkáte – pro zajímavost si je ale uvedeme:
- ah, bah, blah, hah, pah, shah /ɑ:/
- doh, oh, poh /əʊ/
- huh /ʌ/
Možná si říkáte, proč tedy vůbec H na konci těch slov píšeme, když ho vůbec nečteme? H mění výslovnost slabiky. -BA, -BO, -BU apod. by se všechno četlo /bə/, kdežto -BAH, -BOH, -BUH se bude číst /ba/ (či /bɑ:/), /bəʊ/ a /bʌ/.
- tzv. Received Pronunciation – to je taková ta výslovnost, kterou nikdo ve skutečnosti nemluví, ale každý jí rozumí, proto se používá např. v televizi, BBC a pod.
