Vloženo před 13 lety
Dobrý den, nedá mi to nepodělit se s vámi o radost, se kterou jsem se
právě vrátila z dovolené v Egyptě…Loni v srpnu po návratu z Kréty
jsem se cítila pod psa. Frustrovaná, že nejsem schopná si v cizině
objednat jídlo, domluvit cestu trajektem ani zeptat se na cenu ovoce apod.
Opravdu jsem měla pocit, že jsem poloviční negramot, když se stydím
vyslovit obyčejné hallo nebo thanks, abych se ,,neztrapnila,, 
. Nějakou dobu po
návratu domů jsem pátrala po informacích ohledně výuky, pak jsem ke konci
srpna objevila Help For English a pustila se do učení. Bavilo mě to velice,
ze začátku jsem strávila anglinou i 6 hodin denně, po čase jsem to
omezila aspoň na hodinu každý všední den, pomaličku, polehoučku podle
Mapy kurzu, hodně opakování na Word Manager, koukání na You tube na pořady
pro děti, hledání různých lehkých testů na netu . Motivace byla silná,
protože do ciziny vyrážíme každoročně.
V polovině 6. lekce jsem se zasekla a potřebovala jsem trochu změny,
začala jsem si půjčovat v knihovně sešity s jednoduchou angličtinou a
pomalu se jimi prokousávat…neuvěřitelně mě to posunulo dál-začala
jsem si všímat, jak funguje to anglické pro mě záhadné skládání slov ve
větě, nebo třeba časté opakování nepravidelných sloves v jedné
knížecce mě zbavilo obav z nich.
A PAK…ještě jsem ani nedokončila 6. lekci…jsme začátkem června
vyrazili do Egypta. Kromě zážitků z potápění a z výletu do Káhiry
jsem měla ohromnou radost, že jsem se s místními lidmi mohla aspoň
trošičku dorozumět 
. A hlavně jsem se nestyděla poprvé na někoho anglicky
promluvit- za velký úspěch jsem považovala, když jsem si dokázala říct
třeba o lžíci, o úklid plesnivých kachliček nad vanou, zeptat se jestli
někdo nenašel mé ztracené tričko, poprosit o zapůjčení ručníku(v den
odjezdu, když už jsem neměla na ručník na pláži nárok)a spoustu jiných
věcí. Dokonce jsem si ,,pokecala,,i s kapitánem lodi. Nepochybuji
o naprosto nesprávné angl. gramatice ve chvíli, kdy se snažím dát do kupy
byť i lehkou větu, ale rozuměli mi a já někdy(když mluvili jednoduše a
pomalu-např. na recepci jsem neměla vůbec šanci 
)rozuměla
jim. 
DÍKY,
DÍKY, bez vašich stránek, s pomocí jen nějaké knížky bych to asi za
10 měsíců nedotáhla tak daleko.
Vtipné je, jak ženský v 41letech dokáže udělat radost a zvednout
sebevědomí poskládání např.takovéto věty: Dnes neuklízej celý pokoj,
jen umyj záchod a vysypej koš.
Děkuji vám, kolektive autorů těchto stránek. Pavla Stránská.
