učitelé na VŠ

Zdravím, chtěl bych se zeptat, jak je možné, že 90% mých spolužáků na dálkovém studiu jsou učitelé angličtiny a to je druhák bakaláře? Vím, že někdo doučuje soukromě třeba, ale někteří tam i v nějakých školách, v Sokratesu teda byli dva mí učitelé naprosto bez učitelského/an­gličtinářského vzdělání, je to normální praxe? Díky za odpoveď..

S tím se setkávám naprosto běžně. V jazykovkách po nich nikdo pedagogické vzdělání nechce a firmy a školý se mnohdy domlouvají s jazykovkami. Dokonce jsem znala učitele angličtiny na základce, který “rupnul” na vejšce právě z angličtiny.

No ty vole… to je v p. tady . Ikdyž vhledem k tomu, co jsem zažil v jazykovce, je pravda že tam učí už opravdu kdokoliv kdo strávil týden na dovolené v Londýně…

Ostatně Jakube, myslíš, že je to v jiných oborech lepší? 

Abslutně nejhorší je snad situace na základkách. Kdyby alespoň “strávili týden v Londýně” ale oni snad většinou tu angličtinu ani v životě neslyšeli a co jsou schopni učit je fakt katastrofa. 

A já myslela, že podle zákona musí mít učitel na státní škole české vysokoškolské pedagogické vzdělání? Nebo se mýlím? 

Teď už ano, ale zatím tam je nějaký časový limit, kdy si musí to vzdělání doplnit.
Jenže problém je, že si doplní pedagogické minimum, tedy jak učit, nikoli co. Takže úroveň výuky jazyků se tím, obávám se, nezmění…
Také jde o volbu ředitele školy. Třeba na gymplu, kam jsem chodil, musel mít angličtinář příslušné vzdělání v jazyce.

Přesně to jsem si myslel taky, že je potřeba minimálně magistr…

Franta: jo takhle, jsem myslel že tím pedagogickým minimem se myslí obě, třeba teď mám angličtinu pro školskou praxi a mám tam jak jazyk tak to učitelství.. To si jen udělají nějaký kurz, nebo notně musí vystudovat VŠ? (ze zajíavosti) Díky

Tak jsem si to našel, a je to trochu jinak:

Předpokladem pro práci pedagogického pracovníka je odborná kvalifikace. Kdo ji nemá, musí si ji doplnit. Pedagogické minimum slouží k získání pedagogického vzdělání pro všechny, kteří chtějí pracovat s dětmi na základní či střední škole a v minulosti vystudovali neučitelský obor.

Učitelství pro základní školy – získat pedagogické minimum může absolvent vysoké školy neučitelského oboru, který v současnosti vykonávají učitelskou profesi nebo mají ambici tuto profesi vykonávat.
Učitelství pro střední školy – podmínky jsou obdobné jako v předchozím případě

No alespoň tak, ale jazykovky stejně budou vydělávat dál zaměstnávajíc lidi bez vzdělání, kteří jsou rádi že mají alespoň nějakou práci. To jsme to dopracovali 

Výuka jazyků je prostě volná živnost, podle zákona se tím nedá nikomu ublížit ani nikoho poškodit, proto na to nepotřebuješ žádné zvláštní povolení a je jen na studentech, zda k tobě chtějí chodit či ne. 

Vysokou školu si musí doplnit, ale aprobaci pro daný předmět nutně mít nemusí. Jaký je momentálně termín nevím, prodlužoval se kvůli tomu, že ředitelé neměli náhradu. Ředitelé se bohužel musí spokojit s tím, co mají. Pak se stane třeba to, že angličtinář dá dětem špatná témata na olympiádu. Potom se omlouvá slovy, že mu to přišlo jen v angličtině a on tomu moc nerozuměl (skutečná událost).

Tak témata na anglickou olympiádu se dávají v angličtině, tomu rozumět nemusel, nepotřeboval snad český překlad.

Já za sebe takovou tu všeobecnou kritiku moc nemusím. Kdykoli jsem potřeboval třeba něco ze stavebnictví, tak skoro vždy byla práce nekvalitně odvedená, většinou se člověk vůbec tetelil, že daný člověk přišel, protože je to tak 50:50 jestli dorazí. Ale finanční ohodnocení několikrát převyšovalo to, co mají učitelé. Ale asi jsem jediný. Sám jsem na základce učil a vím moc dobře, že mnohdy ti “neaprobovaní” učitelé jsou na tom s kvalitou jazyka lépe než ti aprobovaní, kteří se rekrutovali a stále rekrutují z řad předělaných ruštinářů, jinými slovy papír dobrého učitele nedělá.

Děkuji všem za odezvu na můj dotaz. Situace na základkách je mi známa. Bohužel se to teď týká i mé mladší dcery. Mají sice Helen Doron, ale učitelka klidně nechá jednu snaživou pekelnou matku, aby vypracovala slovníček s výslovností pro rodiče, kteří anglicky neumějí, aby s dětmi mohli doma angličtinu procvičovat (taky vás napadlo, jak to asi proboha chce udělat?). Slovníček se mi zatím do ruky nedostal – možná má paní učitelka strach mi ho svěřit, protože jsem se jí už ptala, zda je to povinné (není). Ze zkušenosti vím, že angličtinu učí učitelky aprobované na jiné předměty, ale protože jedním z nich je cizí jazyk (jakýkoliv), tak jí prostě šoupli učit angličtinu, když nikoho jiného nemají. Angličtina se neučí v malých skupinách do 15ti dětí, ale hromadně, někdy i přes třicet dětí. Valnou většinu dětí angličtina nebaví (go figure). Pak se nedivím, s takovýmto přístupem, že se děti ani po šesti letech “studia” neumí vyžvejknout.