Přídavné jméno s PP v záporu

Dobrý den, ahoj všem.
Rád bych se Vás zeptal, jaká z níže uvedených vět je v mluvené řeči přirozenější.

Věta:
Mám štěstí, že jsem se s takovým problémem ještě nesetkal.

1. I'm lucky to haven't encountered/come across a problem like this (yet).
2. I'm lucky (that) I haven't encountered a problem like this (yet).

Lze vůbec napojení “to haven´t encountered” za přídavné jméno lucky takto použít? Nebo se to v záporu používá jinak? Mne se ta první věta totiž nějak nezdá.

Děkuji Vám

První věta by musela znít: I'm lucky not to have encountered/come across a problem like this.

Záporný infinitiv se tvoří tak, že před infinitiv umístíme záporku “not”.

V nadpisu uvádíte “PP”. Myslíte tím “present perfect”? V tomto případě jde totiž o minulý/dokonavý infinitiv (jak píše Radim).

I have lost it. (present perfect)
vs.
(to) have lost – I seem to have lost it. (past infinitive)

Děkuji Vám všem za příspěvky, pořád se mi to plete. Díky za opravu Radime a za upozornění Franto. Samozřejmě jsem měl na mysli dokonavý infinitiv. Takže předmět vlákna je matoucí.

Po opravě tedy:

1. I'm lucky not to have encountered/come across a problem like this (yet).
2. I'm lucky (that) I haven't encountered a problem like this (yet).

Chtěl bych se ještě zeptat:

a) Jaká z výše uvedených vět je v mluvené řeči přirozenější?
b) Slovíčko yet má v tomto výzanamu pouze zesilující účinek a může být vypuštěno?

Mohu Vás ještě poprosit o komentář na moji otázku? Díky moc.

Přirozenější je asi 2).
Yet bych zde nevynechával. Jsou případy, kdy ho není nutné použít, tady ale podle mne patří.

Díky Franto.