
Příspěvek od
Armando
vložený
před 4 měsíci
Dobrý den,
dávám to do této sekce, neboť to do jiné sekce moc nespadá (toto téma).
Už dlouho mě zajímá umělý bilingualismus a měl bych k tomu pár dotazů,
tak doufám, že někdo bude na ně znát odpověď:
Je nějaká hranice, jak často je třeba na dítě mluvit danou řečí? Lze
nechávat dítě s mluvčím jiné řeči jednou týdně, anebo je to
vyžadováno denně?
Když nejsem “native” a prostě nemám úplně anglický přízvuk, může
se to nějak dorovnat, nebo bude mít dítě taky český přízvuk?
Jak rychle si dítě osvojuje cizí řeč? U předpokladu, že už jednou
řečí mluví? Lze dát dítě do jinojazyčné školky, aniž by už znalo
základy toho jazyka, např. německé či anglické školky?
Děkuji předem
Dobrý den,
tomuto tématu se věnuji teoreticky i prakticky již téměř 15 let a vedle
výslovnosti je to moje „srdcovka“. 🙂
1)
Některé výzkumy uvádějí, že pro dosažení plného bilingvismu je
potřeba vystavit dítě “slabšímu” jazyku minimálně 30 % času, kdy je
vzhůru, tj. přibližně 25 hodin týdně. To ovšem neznamená, že když
bude expozice nižší, nemůže si dítě jazyk osvojit naprosto
uspokojujícím a dostatečným způsobem. Rozhodně není třeba stopovat čas
a stresovat se. 🙂
2)
Logicky platí, že čím častěji se dítě bude s mluvčím setkávat, tím
lépe. Pokud ale máte možnost setkávání s nižší frekvencí, je možné
to mezi tím kompenzovat alespoň formou vhodného poslechu či sledování
videí – samozřejmě vzhledem k věku. Pro děti přibližně do 3 let
nejsou tyto metody ještě dobře využitelné ani doporučované, protože
potřebují „živého“ člověka.
3)
U výslovnosti se můžeme výslovnosti rodilých mluvčích více či
přibližovat. Čím blíže, tím lépe, niméně pokud má dítě pravidelně
dostatek jiných zdrojů jazyka, lze tím i nedostatky ve výslovnosti rodiče
do určité míry kompenzovat.
Samozřejmě je třeba mít určitou soudnost, nebo si třeba nechat svoji
výslovnost diagnostikovat od někoho, kdo se tím zabývá.
4)
Záleží na tom, o jak starém dítěti mluvíme.
Bilingvismus konsekutivní – druhý jazyk je přidán
později, kdy si dítě již částečně osvojilo první jazyk; vytváří se
zpravidla také silný bilingvismus, ale dítěti musí být poskytnut čas na
osvojení druhého jazyka, protože druhý jazyk se učí současně s tím,
jak se učí mluvit (první se učilo ještě ve fázi, kdy nemluvilo)
Pozdní bilingvismus – druhý jazyk se člověk učí po
6. nebo 7. roce života, zejména však v dospívání nebo v dospělosti, a
to až po osvojení prvního jazyka v dětství; s již osvojeným prvním
jazykem lze využít zkušeností k osvojení druhého jazyka.
5)
Co se týče školky, je samozřejmě možné ho tam dát, aniž by jazyk znalo,
ale je třeba počítat i s jinými faktory, než čistě jazykovými (nástup
do školky může být obtížný i tam, kde se jazykové bariéry nevyskytují
a jiný jazyk by mohl potenciální problémy prohloubit). Možná bych
v takovém případě doporučoval buď dítě nějak jazykově
předpřipravit, nebo zvolit školku, kde někdo v případě potřeby,
alespoň na začátku, dokáže s dítětem komunikovat v mateřském
jazyce.
Pokud byste měl jakékoli další dotazy, můžete mi napsat sem, soukromou
zprávou, či na email / Facebook – kontakty posílám soukromou
zprávou.
Článek shrnující informace o osvojování jazyků
u dětí naleznete zde:
https://www.nemcina-zdarma.cz/…-cizi-jazyky
Pokud by Vás zajímal jazykový vývoj mých dětí,
najdete ho sepsaný ve čtyřech článcích:
https://www.nemcina-zdarma.cz/…lu-ale-jiste
Kdybyste měl zájem o diagnostiku své výslovnosti
v anglickém či německém jazyce, mohu také nabídnout své
služby. 🙂