Umělý bilingualismus

Dobrý den,
dávám to do této sekce, neboť to do jiné sekce moc nespadá (toto téma). Už dlouho mě zajímá umělý bilingualismus a měl bych k tomu pár dotazů, tak doufám, že někdo bude na ně znát odpověď:

Je nějaká hranice, jak často je třeba na dítě mluvit danou řečí? Lze nechávat dítě s mluvčím jiné řeči jednou týdně, anebo je to vyžadováno denně?
Když nejsem “native” a prostě nemám úplně anglický přízvuk, může se to nějak dorovnat, nebo bude mít dítě taky český přízvuk?
Jak rychle si dítě osvojuje cizí řeč? U předpokladu, že už jednou řečí mluví? Lze dát dítě do jinojazyčné školky, aniž by už znalo základy toho jazyka, např. německé či anglické školky?

Děkuji předem

Dobrý den,
tomuto tématu se věnuji teoreticky i prakticky již téměř 15 let a vedle výslovnosti je to moje „srdcovka“. 🙂

1)
Některé výzkumy uvádějí, že pro dosažení plného bilingvismu je potřeba vystavit dítě “slabšímu” jazyku minimálně 30 % času, kdy je vzhůru, tj. přibližně 25 hodin týdně. To ovšem neznamená, že když bude expozice nižší, nemůže si dítě jazyk osvojit naprosto uspokojujícím a dostatečným způsobem. Rozhodně není třeba stopovat čas a stresovat se. 🙂

2)
Logicky platí, že čím častěji se dítě bude s mluvčím setkávat, tím lépe. Pokud ale máte možnost setkávání s nižší frekvencí, je možné to mezi tím kompenzovat alespoň formou vhodného poslechu či sledování videí – samozřejmě vzhledem k věku. Pro děti přibližně do 3 let nejsou tyto metody ještě dobře využitelné ani doporučované, protože potřebují „živého“ člověka.

3)
U výslovnosti se můžeme výslovnosti rodilých mluvčích více či přibližovat. Čím blíže, tím lépe, niméně pokud má dítě pravidelně dostatek jiných zdrojů jazyka, lze tím i nedostatky ve výslovnosti rodiče do určité míry kompenzovat.
Samozřejmě je třeba mít určitou soudnost, nebo si třeba nechat svoji výslovnost diagnostikovat od někoho, kdo se tím zabývá.

4)
Záleží na tom, o jak starém dítěti mluvíme.
Bilingvismus konsekutivní – druhý jazyk je přidán později, kdy si dítě již částečně osvojilo první jazyk; vytváří se zpravidla také silný bilingvismus, ale dítěti musí být poskytnut čas na osvojení druhého jazyka, protože druhý jazyk se učí současně s tím, jak se učí mluvit (první se učilo ještě ve fázi, kdy nemluvilo)

Pozdní bilingvismus – druhý jazyk se člověk učí po 6. nebo 7. roce života, zejména však v dospívání nebo v dospělosti, a to až po osvojení prvního jazyka v dětství; s již osvojeným prvním jazykem lze využít zkušeností k osvojení druhého jazyka.

5)
Co se týče školky, je samozřejmě možné ho tam dát, aniž by jazyk znalo, ale je třeba počítat i s jinými faktory, než čistě jazykovými (nástup do školky může být obtížný i tam, kde se jazykové bariéry nevyskytují a jiný jazyk by mohl potenciální problémy prohloubit). Možná bych v takovém případě doporučoval buď dítě nějak jazykově předpřipravit, nebo zvolit školku, kde někdo v případě potřeby, alespoň na začátku, dokáže s dítětem komunikovat v mateřském jazyce.

Pokud byste měl jakékoli další dotazy, můžete mi napsat sem, soukromou zprávou, či na email / Facebook – kontakty posílám soukromou zprávou.

Článek shrnující informace o osvojování jazyků u dětí naleznete zde:
https://www.nemcina-zdarma.cz/…-cizi-jazyky

Pokud by Vás zajímal jazykový vývoj mých dětí, najdete ho sepsaný ve čtyřech článcích:
https://www.nemcina-zdarma.cz/…lu-ale-jiste

Kdybyste měl zájem o diagnostiku své výslovnosti v anglickém či německém jazyce, mohu také nabídnout své služby. 🙂

Dobrý den, pane Bartáku, děkuji za úžasnou odpověď. 🙂

Na jaké úrovni dnes Vaše děti znají ten jazyk? Jak ,,udržet" ten jazyk, když půjdou do česky mluvící školy? Filmy, knihy?

Všechno mám podrobně popsáno v těch odkazech. 🙂

Úroveň mají přibližně pořád stejnou jako před dvěma lety, kdy vyšel poslední článek, čím starší, tím méně se toho mění.
Jazyk se udržuje víceméně sám běžným každodenním používáním – vše na internetu je v angličtině, čtení i filmy také, spolu se baví anglicky…
U němčiny je to horší, protože jsme s ní začali až později, takže je to pořád spíše na pasivní úrovni a jen v případě nutnosti něco řeknou. Na německé věci koukají jen z donucení, čtení mají ale rády.

Jak zmíněno v článcích, škola nás netrápí, protože máme individuální vzdělávání, stejně jako mnoho dalších, kteří umělou vícejazyčnost doma mají. 🙂
Na druhou stranu jsem se setkal již s více případy, kde dítě po nástupu do školy začlo mít s menšinovým jazykem problém a z aktivního se stal postupně pasivní. Vliv okolí je silný.
Znám nicméně naopak i děti, které daly angličtině natolik přednost, že se nenaučily pořádně česky a překáží jim to v sociální interakci.

Ještě připomínám, že jsem Vám psal soukromou zprávu (najdete ji v uživatelském panelu). 🙂

Dobrý den, pane Bartáku, děkuji za odpověď. Naštěstí to nějak zatím nemusím řešit, neboť ještě nemám v plánu mít (v brzké době) děti, ale padla na to řeč doma, tak jsem se chtěl zeptat na pár dotazů k tomu, neboť mi to přijde poměrně zajímavé téma. Abych se přiznal, přemýšlím, zda to podstoupit v budoucnu, až budu mít děti. Sám považuji totiž aktivní používání jazyka, a to už od útlého věku, za nejlepší formu učení se cizího jazyka. Jěště jednou moc děkuji